Nedávno zveřejněné měření českých sítí GSM vzbudilo značné pozdvižení na mobilní scéně – a to jak na straně operátorů, tak na straně médií. Lídr trhu podle počtu zákazníků i obratu napadl metodiku měření a tím i výsledky, trojka vyjádřila své decentní pochybnosti. Média nejdříve papouškovala bez vlastního názoru závěry průzkumu, což se nešikovně snažila napravit zveřejněním reakce Eurotelu, opět bez hlubší analýzy.
Asi každý zákazník RadioMobilu a Českého Mobilu – když ho o půlnoci probudíte a slíbíte, že nikdo jiný se odpověď nedozví – na otázku „v čem je Eurotel lepší“ odpoví také otázkou: „že by měl lepší pokrytí a kvalitnější síť?“ To je totiž přesně to, o čem se marketingovému oddělení Eurotelu se podařilo přesvědčit většinu občanů České republiky. Ti ví, že v případě telefonního čísla začínajícího na 0602 platí za jistou prestiž (říkejte si co chcete, ale šestsetdvojka stále zabírá a stejné číslo 0603 či 0608 koupíte výrazně levněji) a také za imaginární kvalitu a výbornou síť. Ostatně, Eurotel má přece jako jediný to ISO. Co na tom, že ISO 9001 je potřebné hlavně kvůli státním zakázkám a tendrům u velkých firem a že nemá nic společného se sítí ale s procesy uvnitř firmy. To už přece prosťáčkové co platí každý měsíc za svůj eurotel nemusí a ani nechtějí vědět. A jen ti zasvěcenější chápou, že ISO 9001 se při stavbě a managementu sítě projeví především tak, že když Karel pošle příkaz Petrovi, ať naplánuje novou site a překonfiguruje tu starou podle představ RF planningu, tak to Petr udělá přesně tak a v termínu, protože ví, že celý proces se dá zpětně dosledovat a nic by se nemělo zabordelit. A na tom už závisí jeho prémie. Bez ISA by měl tento proces probíhat stejně, nicméně je zřejmé, že k různým přehmatům a neodpovědnosti jednotlivých pozic může docházet snáze než v případě společnosti s ISO. I když, i tak záleží na lidech, jestli dodržují předepsané pracovní postupy.
Nyní si představte, že se objeví nezávislý průzkum kvality sítě, ve kterém Eurotel nedopadne jako absolutní jednička. Nezáleží na tom, že jeho druhá a někdy i třetí pozice je omluvitelná statistickou chybou a v podstatě tak o nic nejde. Každá podobná zpráva podkopává jeho image absolutního lídra českého trhu a proto je logické, že napadnul použitou metodiku. V tuto chvíli už vůbec nejde o to, jestli má pravdu nebo ne – to totiž zajímá jenom několik odborníků. Důležité je, že objektivita měření byla zpochybněna a dál je možné se tvářit, že se nic nestalo. Napomáhá tomu i chování těch novinových deníků, které je možné označit za opinion makery většiny české populace. Jejich vlastní autoři problematice příliš nerozumí, takže v pátek sice převezmou agenturní zpravodajství s titulky typu „Paegas nejlepší“ či diplomatičtější „Každá síť je v něčem jedničkou“, ale po výpadu Eurotelu se opět dočtete, že „Eurotel zpochybnil měření“ (úspěšně či neúspěšně – to už nikdo nedodá) a že „měřiči jsou napadáni pro neobjektivnost“. A znáte českou mentalitu – není přece šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.
Eurotel udělal to, co musel. V pravý čas (o měření se psalo sice v pátek, ale v pondělí už byly noviny plné Eurotelu a jeho nikým nevyvracované kritiky), ve správné formě (na jeho kritiku totiž neexistují uspokojující odpovědi, což Eurotel moc dobře ví) a na správném místě. A události z pondělí si přece jenom pamatujeme déle než v pátek… Zarážející je, že v RadioMobilu nikdo s tímto krokem Eurotelu nepočítal a nepřipravil se na něj. Když si přečtete novinové články a agenturní informace, tak zjistíte, že zástupci společnosti, která si měření objednala, se k metodice nikdy nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že marketing RadioMobilu zanedbal přípravu a samotnou kampaň s výsledky průzkumu (bez ní to nejde, nelze se přece spolehnout na to, že novináři pochopí prezentaci tak, jak to PR chce), nyní už ani reagovat nemůže. Buď by totiž musel přiznat, že metodika není nejlepší (a potom nevysvětlí, proč měření nechal zveřejnit), nebo se postaví za metodiku, ale nevysvětlí, proč zveřejnil výsledky, na základě kterých by současně měl zaklepat na dveře ČTÚ a vrátit licenci. Zkrátka to vypadá jako klasická ukázka nekoordinované a s nikým nekonzultované hurá akce a vyhozených peněz marketingu a PR oddělení RadioMobilu. V Eurotelu musí nepochybně bouchat šampaňské…
Zůstávají ještě dva hráči, kterým by měření nemělo zůstat lhostejné. Český Mobil se v jednom internetovém článku ústy mluvčího vyjádřil, že důležité je, že všechny sítě jsou v podstatě srovnatelné. To je ostatně oficiální strategie Českého Mobilu – síť máme stejnou jako ostatní (ať už to znamená stejně špatnou nebo stejně dobrou) a ceny máme nižší; výběr je jen na vás, ale my jsme sympatická mladá společnost… K metodice mohou mít možná v Českém Mobilu také výhrady, ale rozhodně nemají důvod, proč by je ventilovali na veřejnosti, protože si tím nepomůžou. A co náš Český telekomunikační úřad, který by po pohledu na výsledky měření měl požádat všechny operátory o navrácení licencí (bez ohledu na to, jestli tvůrci měření záměrně vybrali problémová místa)? Ten je v klidu. Předsedovi Stádníkovi jde přece vždy o blaho zákazníků a pro ty bude asi nejlepší, když ČTÚ nebude popichovat operátory, kteří by si mohli vylít vztek právě na zákaznících. Takže se vlastně nic neděje, že?
To, že deníky přetiskují v případě odborných záležitostí týkajících se sítí GSM jenom agenturní zprávy (ČTK, ČIA, na Slovensku SITA), na to už jsme si mohli zvyknout. O tom, jak si s měřením sítí poradí týdeníky zatím můžeme jenom spekulovat, ale víc než půl až čtvrtstránky složené z citací tiskových mluvčích operátorů asi očekávat nemůžeme. Naprosto ale selhaly dva internetové servery, které se pyšní dodatkem „o mobilních komunikacích“.
Kdo snad čekal od Mobil serveru, který si v minulosti vybudoval pověst serveru, jehož redaktoři odborným záležitostem alespoň trochu rozumí, nějakou serióznější analýzu měření, ten asi opouštěl jeho stránky v pátek poněkud zklamán. Žádný komentář výsledků, pouze popis metodiky měření opsaný ze zveřejněné zprávy o měření a doplněný o snad vlastní zkušenosti dvou autorů, kteří v létě sami prováděli měření pokrytí pro Mobil server. Těžko odhadovat, jestli se na nižší kvalitě článku podepsala skutečnost, že ho dělali dva redaktoři (a spoléhali se při psaní na druhého), nebo nedostatek času či jiný důvod – faktem je, že článek nebyl pojat zrovna nejlépe.
Zřejmě kvůli napravení dojmu se na stránkách tohoto internetového deníku objevil v pondělí další článek. Svým novinářským zpracováním sice hodný Mladé fronty (jejíž majitel vlastní i Mobil server), ale naprosto nepřinášející žádnou analýzu výtek Eurotelu vůči metodice nebo způsobu použití měřících telefonů Sagem OT 75. Zdá se, že vedení redakce Mobil serveru tato problematika neleží na srdci natolik, aby poskytlo redaktorům větší podporu či tlak na ně, kdy by výsledkem byly rozhodně lepší články.
Jenže obrazně řečeno – míč, který svým pojetím článků Mobil server nahrál své dravé konkurenci, MobilManii, ta s rozběhem zakopla do autu. Jak jinak si vysvětlit to, že v pátek na tomto webu zveřejnil šéfredaktor Janeček opsaný úvod a závěr ze zprávy vypracované samotnými účastníky měření. Navíc článek byl uveden a zpracován takovým způsobem, že se tvářil, jako by měření šéfredaktor MobilManie prováděl sám (namísto první osoby množného čísla ve zprávě se v článku objevila první osoba jednotného čísla). Zřejmě se proti tomuto pojetí článku ohradilo několik čtenářů a možná i autoři měření, protože později se na začátku článku objevilo upozornění, že celý obsah je převzat ze zveřejněného materiálu brněnského VUT.
V pondělí MobilMania vydala také svůj „analytický“ materiál k výtkám Eurotelu vůči použité metodice měření. Ten ovšem obsahoval neautorizovaný rozhovor s Networem, který vedl po e-mailu s jedním z redaktorů Mobilmanie. Každopádně při pohledu na naše oba dva vedoucí weby o mobilních komunikací (až se začnou srovnávat podobným způsobem, jako Eurotel a RadioMobil před dvěma roky, tak pánbůh s námi…) si nemůžete nevšimnout toho, že jeden na odbornou problematiku GSM přestává klást důraz (spojení „kašle na to“ nám vrozená diplomacie brání použít) a druhý na tuto tématiku ještě nemá vyspělé a erudované autory.
To je ale obecnější problém – autoři deníků a týdeníků musí být spíše novináři než odborníky, jinak nemají na své pozici šanci přežít. Musí reagovat rychle a být schopní psát o širokém tématickém rozpětí. A odborní novináři v odborných médiích? V okamžiku, kdy tomu začnou příliš rozumět, se stávají potenciální lovnou zvěří pro PR agentury a operátory, kteří do svých marketingových a strategických oddělení potřebují lidi s jejich zkušenostmi a alespoň základními znalostmi problematiky. Vypadá to, že na poli novinařiny v oblasti GSM nás tedy žádné růžové časy nečekají
Šum okolo závěrů a především odkrytých reakcí operátorů vyplývajících z tohoto měření časem utichne. Po chvíli se opět začnou objevovat reklamní kampaně o nejlepším pokrytí široko daleko, čistém zvuku, kvalitnější komunikaci a dalších důvodech, proč být s nimi. Eurotel si možná do příště pohlídá, aby s podobným průzkumem přišel jako první on a získal tak aktivitu na svou stranu. RadioMobil se třeba pokusí marketingově a logisticky totálně neselhat. A celkově se možná na problematických místech, na které mělo toto měření upozornit, něco zlepší (tam, kde to je technicky realizovatelné). Takže jen houšť a stále více podobných měření. Je jich potřeba jako soli a zejména operátoři je potřebují jako jisté hospodářské zvíře dráždění na svědících místech.
© 1997 - 2024 GSMweb.cz