Lovec Marek nás upozornil na velmi pěkný netmonitor zabudovaný do telefonů Blackberry. K jeho aktivaci je třeba vygenerovat odemykací kód, třeba na této stránce (bez záruky). Kód prý funguje jen na telefonech, které nejsou brandovány od operátorů. Marek má bohužel po ruce GSM-only model telefonu, takže 3G obrazovky nevidí.
A protože obraz poví víc než tisíc slov, ..
Jednou z nových technologií oceněných na letošním Mobile World Congressu v Barceloně je Orthogonal Subchannel (OSC), který vymyslely předloni chytré hlavičky v Nokia Siemens Networks. Technologie umožňuje přenášet čtyři hlasové hovory v jednom GSM timeslotu, čímž prakticky zdvojnásobuje kapacitu hlasové sítě oproti současnému AMR-HR. Uvažujme teď ale pro jednoduchost dva AMR-FR hovory.
Na downlinku se vysílají dva hovory zároveň v QPSK modulaci namísto původní GMSK modulace. Bity jednotlivých hovorů jsou proti sobě pootočeny o 90 stupňů, což umožňuje dekódování modulace neupravenými mobilními telefony - vysílají se v podstatě dva GMSK signály ortogonální - pootočené - proti sobě. Síť chytře využívá současných bitových sekvencí, které se používají pro zasynchronizování telefonu na timeslot. Vybere dvě dostatečně rozdílné sekvence, v signalizaci poručí každému telefonu sledovat jednu z nich a poté je obě odvysílá zároveň. Tím se telefony zamknou na svůj GMSK kód a vnímají druhý ortogonální kanál jako rušení.
Na uplinku se používá běžná GMSK modulace. Oba telefony vysílají přes sebe, a BTS používá příjmovou diverzitu z více antén (MIMO). Aby toto fungovalo nesmí rozdíl síly signálu přicházejícího od mobilních telefonů přesáhnout 15 dB. Je to v podstatě backport LTE uplinku do GSM 
V celém řešení není třeba nijak upravovat mobilní telefony, nasazení spočívá jen ve změnách na BTS. Technické podrobnosti včetně diagramů lze dostudovat z tohoto PDF. 3GPP již pilně standardizuje pokročilejší verzi tohoto konceptu jako VAMOS, který již bude vyžadovat i podporu v nových telefonech.
Když začal T-Mobile s výstavbou své 3G sítě, ozývaly se tu a tam na internetu nářky, že pokrytí je nespojité, děravé jako cedník. Od té doby T-Mobile síť zahustil, nicméně nářky neustaly. Jedno možné vysvětlení pro subjektivně horší 3G pokrytí T-Mobilu proti konkurenci by mohlo být skryto v nastavení předávání mezi 3G a GSM sítěmi.
Pojďme si stručně osvětlit, jak může síť řídit chování mobilních telefonů v této oblasti. 3G síť vysílá na paging kanálu spousty řídících informací. Nás zajímá obsah zpráv SIB 3, které nesou dále například Cell ID a informaci o barringu.
Parametr, který mobilní telefon používá pro výběr sledovaného (serving) sektoru, je Ec/N0. Zjednodušeně řečeno jde o poměr síly pilotního signálu měřeného sektoru proti celkovému signálu všech sektorů v kanálu. Limitní hodnota Ec/N0, kterou má ještě telefon považovat za použitelnou, je udávána sítí v parametru QualMin. Na O2 je vysíláno -19 dB, u T-Mobilu -18 dB. Pokud Ec/N0 klesne pod tyto hodnoty a není k dispozici lepší sektor, telefon ohlásí ztrátu pokrytí.
Telefon jednou za 2,5 sekundy (při příležitosti paging slotu) změří Ec/N0 na serving sektoru. Pokud je naměřená hodnota lepší, než určitý limit, telefon opět usne sladkým spánkem a šetří energii. Ale pokud Ec/N0 klesne pod limitní úroveň, telefon začne průběžně měřit Ec/N0 na sousedních sektorech (podle neighbour listu). Tuto mezní úroveň řídí síť sadou parametrů Intrasearch (pro měření v rámci kanálu) a Intersearch (pro měření na jiných frekvenčních kanálech, u nás relevantní jen pro O2). Hodnoty jsou vyjádřeny jako offsety nad QualMin. U O2 je Intrasearch 12 dB, tzn. měření začíná, pokud Ec/N0 serving sektoru klesne pod -7 dB. Intersearch u O2 je 8 dB (pod -11 dB). Intrasearch u T-Mobile je nastaven na 10 dB, mezní kvalitou signálu, která spouští měření je potom -8 dB.
Pokud je sousední (kandidátní) sektor souvisle lepší než serving sektor po dobu dvou sekund (parametr Treselection) o více než HYST2s dB (další parametr, u O2 4 dB, u T-Mobilu 2 dB), telefon začne sledovat (provede reselekci na) nový sektor.
Měření pro přechod do GSM sítě funguje obdobně, akorát s vlastní sadou parametrů. Offset Ec/N0 se v tomto případě jmenuje GSM searchRAT a u našich operátorů nabývá hodnot 2 dB u O2, a 6 dB u T-Mobilu. To znamená, že telefon začne hledat lepší signál v GSM síti, pokud Ec/N0 na serving sektoru klesne pod -17 dB u O2 a pod -12 dB u T-Mobilu. Od tohoto okamžiku běží interval Treselection násobený parametrem interRAT scaling (v obou případech 4x). Tedy, po osmi sekundách neplnění podmínek popsaných před chvílí telefon přechází z 3G do GSM sítě (GSM signál je téměř vždy dostatečně silný na to, aby ho telefon preferoval nad slabým 3G signálem).
O2 přechází do GSM při Ec/N0 horším než -17 dB. O2 je 3G držák, telefon se vám bude držet 3G sítě zuby nehty často až do úplného ztracení signálu. Za mezní Ec/N0, při kterém lze ještě realizovat nějakou užitečnou službu, totiž bývá považováno -15 dB.
T-Mobile přechází do GSM při Ec/N0 horším než -12 dB. T-Mobile vám bude padat do GSM při první známce slabšího signálu nebo pilot pollution situace. Vždyť ještě -10 dB je považováno za solidní signál.
Závěr: T-Mobile má na duálních telefonech subjektivně o 5 dB horší pokrytí 3G než bublinková konkurence. Zase vám s ním ale nikdy nespadne hovor - vždy bude včas bezpečně předán do GSM sítě.
PS. Tento text jsem napsal na základě přečtení standardu, doufám, že jsem ho správně pochopil… Vodafone sem do srovnání úmyslně nezahrnul, neboť tam, kde má Vodafone GSM síť v 1800 pásmu, 3G signál telefonuje daleko za místem kde to GSM již vzdalo…
Jednoduché servisní menu vyvoláme zadáním kódu *#*#7262626#*#*.
ARFCN je kanál, LAC je v hexu, Cell ID chybí. Pro pokročilejší práci je možno zkusit z Marketu nainstalovat aplikaci Netmonitor.
Páv přebírá vedení seznamu O2 GSM od networa, který se o něj staral dobře přes 10 let. Úlovky posílejte i nadále na známé adresy o2@gsmweb.cz nebo eurotel@gsmweb.cz
Včera došlo k formálnímu podpisu dohody o sdílení 3G sítí mezi O2 a T-Mobilem. Pojďme si stručně popsat zvolené technické řešení.
MORAN (Multi Operator Radio Access Network) je druh sdílení UMTS sítě. Každý fyzický prvek přístupové sítě se chová jako dvě samostatná virtuální zařízení. V Node B jsou pro každý sektor osazeny dvě TRX karty, každá vysílá na frekvenci a nese kód sítě svého operátora. Provoz obou operátorů je oddělený, nejde o vnitrostátní roaming. Antény mohou být sdíleny, ale nemusí, v pilotních instalacích sdíleny nebyly. To umožňuje nejen samostatné řízení tiltu (náklonu), ale i individuální azimuty antén. Z Node B běží data společnou rourou přes mikrovlnný spoj k RNC.
Na RNC jsou nakonfigurovány dvě virtuální oblasti (LAC). Provoz z RNC již jde po samostatných propojích do core sítí jednotlivých operátorů. Sdílené RNC se projeví stejným prefixem dlouhého Cell ID v obou sítích, jinak je celé řešení pro koncového zákazníka naprosto transparentní.
Každý operátor realizuje provoz druhého operátora plně na svém hardwaru, to znamená, že zákazníci O2 v Čechách si mohou na vlastní mobil vyzkoušet HSPA+ a zákazníci T-Mobilu na Moravě zase mohou zjistit, jak daleko se dostali v 3G hardwaru čínští soudruzi.