Vyhledávání
Hledat:       v    Operátor
Vše Pouze bez GPS Pouze s GPS      Vše Pouze bez foto Pouze s foto

T-Mobile - 12496 | O2 - 13417 | Vodafone - 12697 | U:fon - 1127 | Foto - 23967 (11)
T-Mobile UMTS - 7005 (7) | O2 UMTS - 7492 | Vodafone UMTS - 6152 | O2 CDMA - 1272 | Internet 4G - 1942

Tipy na lov jako přehledná mapa nebo nepřehledná tabulka.


Dual Transfer Mode (DTM)

Únor 1st, 2012

Již v původní GPRS specifikaci byla definována třída zařízení Class A, která předpokladem zdvojení rádiové části v terminálech umožňovala současný přenos dat během hlasového hovoru. Taková zařízení se ale nikdy nedostala na trh. Použití dvou VF obvodů by totiž příliš prodražovalo výrobu. Drtivá většina telefonů tak odpovídá třídě Class B, která umožňuje v jeden okamžik buď jen hovor, nebo jen data. V roce 2000 byla do verze standardu R99 doplněna technologie Dual Transfer Mode (DTM), která umožňuje současný hovor a přenos dat na jedné frekvenci. Nicméně vhodné telefony a podpora u dodavatelů sítí je otázka posledních několika let.

Principem DTM je zjednodušeně řečeno možnost vyhradit první pár timeslotů v GPRS přenosu pro hlasový hovor. Například, z přenosu 4+2 je 1+1 vyhrazeno pro hlas a na data zbývá 3+1. Pokud je k dispozici jen jeden slot, je možné ho za cenu mírného zhoršení kvality zvuku rozdělit na půlsloty, jeden nesoucí HR (half rate) hlas a druhý data.

Do poloviny své sítě, kterou mu dodává firma Ericsson (Morava, jižní a východní Čechy), zavedl Vodafone technologii DTM v lednu 2011. Západní Siemens zóna zůstává bez ní. V částech sítě, které již proběhly modernizací na technologii firmy Huawei je DTM dostupné také. V sítích O2 ani T-Mobile DTM dostupné není. T-Mobile podle vyjádření svého tiskového oddělení jeho nasazení ani neplánuje.

Všichni tři operátoři mají nasazenou technologii BSS paging co-ordination, která zajístí alespoň, aby při běžícím datovém přenosu nedošlo ke zmeškání hovoru.

GSM sítě ještě neřekly poslední slovo.

Vodafone swapuje GSM

Leden 23rd, 2012

Na sklonku roku 2011 započal Vodafone odkládaný upgrade své GSM sítě. Připomeňme, že výběrové řízení na dodavatele doběhlo již v létě 2009. Dodavatelem nové technologie je čínská firma Huawei. S čestnými vyjímkami dvou největších měst nám tak v republice vzniká v GSM monokultura jednoho dodavatele.

Nejviditelnějším rozdílem v pojetí swapu po vodafonsku je plošné použití vzdálených rádiových jednotek (RRH), již dobře známých z 3G sítě stejného operátora. Verze pro GSM vypadají podobně, jen jsou o něco hubenější (namátkové foto).

V době psaní tohoto článku jsou jako pilotní projekt dokončeny dvě oblasti východně od Prahy, konkrétně Pardubicko Chrudimský LAC 8075 a Kutnohorsko Kolínský LAC 7401. Tyto dvě oblasti byly zvoleny, aby se vyzkoušela náhrada obou původních dodavatelů sítě, firem Siemens (LACy xx0x) a Ericsson (LACy x0xx).

Protože BTS Huawei nemohou pracovat s BSC od Siemensu/Ericssonu, jsou swapované BTS postupně přepojovány na nové BSC a do dočasného pětimístného LACu, kde před původní číslo je předřazena jednička (tj. 7401 -> 17401). Po dokončení celé oblasti je celá oblast plošně přečíslována zpět na čtyřmístný LAC.

Tajuplný Vodafonův 10737

Listopad 18th, 2011

Před letošním ročníkem mezinárodního filmového festivalu Vodafone posílil kapacitu své 3G sítě na karlovarské kolonádě spuštěním druhé nosné frekvence (druhého carrieru). Nedávno se stejné řešení objevilo v Berouně, kam sem se za ním, mnohem blíže Praze, vypravil.

Vodafone pracuje se svojí druhou nosnou úplně jinak, než 3G veterán Telefónica O2. U O2ky tvoří obě nosné (10564 a 10588) víceméně samostatně fungující vrstvy buněk, mezi kterými může telefon v idlu dle libosti přecházet. Vodafone zvolil metodu řízeného přístupu. Do druhého Vodafoního carrieru není povoleno přímé přihlášení. Všechny telefony ve Vodafoní síti idlují na prvním carrieru. V okamžiku datového přenosu jsou sítí přehozeny na druhý carrier. Ve chvíli, kdy po pár sekundách neaktivity přechází do dormant stavu, jsou sítí okamžitě vykopnuty zpátky na první carrier.

Hlasové hovory probíhají primárně na prvním carrieru, ale v případě potřeby jsou z kapacitních důvodů přehazovány do druhého carrieru a zpět, a to i několikrát v průběhu hovoru.

V druhém carrieru v podání Vodafonu se tedy nikdy neidluje. A proto je bohužel nedobytný pro lov na Nokiích, jejichž baseband v dedikovaném režimu neaktualizuje údaje o Cell ID. Proto se druhý Vodafonův carrier nikdy neobjeví v CellTracku. Fieldtest také nikdy nezobrazí Cell ID z druhého carrieru, ale alespoň je v něm jeho přítomnost viditelná v tabulce ranking summary.

Stejně neviditelný je i pro můj Android (Nexus S), je ale možné, že Androidy s jiným basebandem se chovají jinak. Jednou možností, jak odlovit tuto netykavku je zpracování nahrávky z TEMSu, na kterém je vyvoláván datový provoz třeba ve wapovém prohlížeči.

Nejsnazší metodou lovu tedy budou Google Maps, kde se Cell ID druhého carrieru objevují. Zajímalo by mě, z jakých telefonů se tam dostávají…

Co se týče Cell ID, používá se stejná desítková řada, a to následující volná čísla po sektorech prvního carrieru (Beroun) nebo pevně čísla od čtyřky nahoru (Karlovy Vary). Scrambling kódy jednoho sektoru jsou shodné na obou carrierech.

Ohlédnutí za NMT

Září 12th, 2011

Dnes je tomu přesně dvacet let od zahájení komerčního provozu první československé mobilní telefonní sítě Eurotel. Provozovala ji společnost stejného jména, joint-venture státního SPT Telecomu (dnešní Telefónica) a zahraničních investorů. Síť byla postavena na analogovém standardu NMT. Oproti běžnému NMT 450 se lišila mírně jiným frekvenčním pásmem. V Československu bylo použito párové spektrum 451.310 až 455.730 pro uplink, downlink byl o 10 MHz výš. Krok 20 kHz vytvořil celkem 222 frekvenčních kanálů.

Každá BTS v síti vysílala jeden řídící a řadu hovorových kanálů. Pro signalizaci byl vyhrazen call channel, který vysílala každá BTS nepřetržitě. Tento kanál obsahoval pilotní signál a paging, sloužil také k sestavování hovorů. Běžel, stejně jako veškerá ostatní signalizace, bitovou rychlostí 1200 bps v modulaci FFSK.


Mapa pokrytí - květen 1998

Pokud mobilní stanice chtěla sestavit hovor nebo odpovídala na příchozí page, vysílala nejprve na párovém uplink kanále k call channelu. Síť jí poté převedla na dedikovaný traffic channel. Ty byly zapínány podle potřeby, vždy ale jeden běžel volný. Typická BTS ve špičce vysílala osm až dvanáct kanálů, v exponovaných lokalitách to bylo běžně 16 až 20, nejvyšší zaznamenaný počet dosáhl 22. Každý kanál představoval jeden běžící hovor. Signalizace byla in-band, tzn. byla vysílána na hovorovém kanále a přerušovala tak běžící hovor. Handover byl vyvolán snížením síly přijímaného signálu pod určitou mez. Typický výkon základny byl kolem 15 až 20 wattů, na deštníkové sajty se dávalo 30 W, do měst 10 W.


Základnová stanice NMT na Kleti, foto exkurze CSDXC 2002

V počátcích síť nevyžadovala žádné registrování do sítě po zapnutí telefonu. Později s narůstajícím provozem byla síť rozdělena do osmi oblastí, které kopírovaly tehdejší kraje a zůstaly do dnešních dní zachovány jako součást Cell ID v GSM síti. Spolu s touto změnou se telefony začaly hlásit do sítě při zapnutí a při přechodu do jiné oblasti.

Celou síť dodávala finská společnost Nokia. Odtud také pochází dlouhodobé nadstandardní vztahy Eurotelu s touto společností. V roce 1998 proběhla rozsáhlá modernizace sítě, která do té doby uměla jen telefonovat. Upgrade přinesl funkce jako přenos čísla volajícího, datové přenosy rychlostí 4.8 kbps. V létě roku 2000 se podařilo odladit i odesílání a příjem SMS, který ale vždy zůstal značně nespolehlivý, jelikož byl realizován jako datový hovor na číslo SMS centra.


Mapa pokrytí - srpen 1999

Definitivní tečku za sítí NMT v České republice přinesl 30. červen 2006, kdy byla po několika redukcích kapacity vypnuta. Na jejích frekvencích dnes válčí datová síť třetí generace CDMA2000 EV-DO.

Samozřejmě GSMweb se po celou dobu své historie věnoval i sestavování seznamu NMT sítě. Správce seznamu odhaduje finální odlovenost kolem 95%. Síť v době před svým vypnutím pokrývala republiku z cca 550 základnových stanic.

Za konzultaci technických otázek děkuji Bronajzzzovi. Mapy pokrytí ze svého papírového archivu poskytli Vladimír Bílý a Dan K.

Seznam VKV vysílačů

Srpen 25th, 2011

Připravili jsme pro vás nový seznam zde na GSMwebu. Odbočíme s ním trochu pryč ze světa mobilních sítí, jde totiž o seznam rozhlasových VKV/FM vysílačů. Správcem seznamu je Harry. Pokud máte doplnění, upřesnění případně fotografie vysílačů, neváhejte kontaktovat obvyklé emailové adresy.

CDMA: Zjištění GPS souřadnic BTS

Srpen 5th, 2011

Stručný obrazový průvodce aplikacemi QXDM a QCAT, kde se naučíte zjistit GPS souřadnici právě příjmaného vysílače přímo ze signálu tohoto vysílače:

Článek

Vodafonovo velké přečíslování Cell ID

Červen 22nd, 2011

Vodafone zahájil začátkem května rozsáhlou kampaň změn Cell ID v celé východní části své GSM sítě - tzn. Ericsson zóně. Cílem je odstranit veškeré duplicity Cell ID v síti. Přečíslování probíhá postupně ve vlnách a dosud neskončilo.

Nové číslování opouští dosavadní systém, kdy první čtyřčíslí bylo číslo sajtu a poslední cifra označovala pořadové číslo sektoru. Přechází se na systém trojic, známý ze sítě T-Mobile. V některých řadách se vynechává první trojice, tam, kde by kolidovala se sajtou v Siemens zóně. Přečíslované sajty jsou seřazeny abecedně podle okresů, v rámci okresu pak abecedně podle názvů lokalit.

U duálních sajtů jsou nově začíslovány za sebou, vždy první DCS a druhá GSM.

Přejeme příjemný lov!

Vodafone 3G: 5000 sektorů v seznamu

Květen 31st, 2011

Téměř přesně šest měsíců stačilo, aby náš seznam Vodafone UMTS narostl o další tisícovku. Žebříček lovců viz zde.

Výhled na LTE: polojasno

Duben 20th, 2011

Tak nám vláda schválila návrh novely zákona, který mimo jiné umožňuje státu dražit kmitočty. Přidělení kmitočtů je totiž jediná skutečná překážka, která stojí v cestě nasazení sítí čtvrté generace v české kotlině. Zákon teď ještě musí probublat parlamentem. Pokud naši kabaretní umělci v zmíněné instituci nedovedou zemi k předčasným volbám, mohlo by se tak stát na podzim.

Poté tradičně liknavý regulátor bude povinnen vypsat aukci. Plně využije zákonný zdržovací interval tří měsíců. Někdy v prosinci by tedy mohla začít dražba. Pevně doufám, že bude vícekolová, podobně jako v sousedním Německu. Aukce by mohla skončit po dalších třech měsících a konečně někdy na jaře 2012 by mohly být uděleny licence.

Spolu s doručením úřední obálky s frekvenčním přídělem začnou operátoři horečnatě pořádat výběrová řízení na dodavatele nové sítě. To se pár měsíců potáhne, no snad to aspoň jeden operátor, motivován snahou přinést na trh LTE dříve než konkurence, zvládne do léta. Dalších šest měsíců zabere budování jádra sítě, nezbytná integrace a testování. Na vánoce 2012 by se tedy mohly v České republice rozsvítit první eNode B.

Nastane zuřivé pokrývání republiky s cílovým stavem mít osazeny všechny GSM lokality makro vrstvy. Při počtu 4300 lokalit a 22 pracovních dnech v měsíci to bude určitě běh na dlouhou trať, nicméně si myslím, že tři nebo čtyři roky na to musí stačit. Takže v roce 2016 u nás nastane datová bonanza, LTE na každém pařezu.

Nesplnitelná očekávání

Na závěr bych chtěl reagovat na některá úporná tvrzení, která se pravidelně objevují na českém internetu, ať již v článcích nebo v diskusích.

LTE přinese 60 Mbps stahování. Nepřinese, alespoň ne v pásmu 800 MHz, které nás zajímá a které umožňuje pokrývat republiku.

V tolik omílaném zázračném Švédsku je totiž tamní LTE síť TeliaSonery vybudována výhradně v pásmu 2,6 GHz, kde je dost prostoru pro maximální šířku LTE carrieru - 20 MHz. Problémem 2,6ky je ale špatné šíření signálu, které spíš připomíná Wi-fi než mobilní sítě, a nulové pronikání do budov. Asi nikdo by nechtěl mobilní internet, který v místnosti funguje jen u okna.. Takový je dnes stav ve Stockholmu. Pokud bych já byl operátor, tak bych celé pásmo 2,6 GHz odepsal a věnoval se jen 800ce.

Problémem pásma 800  MHz je, že celé pásmo vyhrazené pro LTE má užitečnou šířku 30 MHz. Plnokrevné LTE tak může nasadit jen jeden operátor, a ani to se zřejmě nestane, protože rozumný regulátor zavede limit na vlastnictví pásma jednou firmou na 10 MHz, aby umožňil alespoň tři rovnocenné konkurenty. U nás nejspíše skončíme se čtyřmi operátory, z nichž dva budou držet 10 a dva 5 MHz párového spektra. Ve čtvrtinovém pásmu lze dosáhnout čtvrtinové kapacity, takže se díváme tak na 15 Mbps praktických přenosových rychlostí. Což je mimochodem číslo, které lze běžně dosahovat v dnešních HSPA+ sítích, včetně té české růžové - protože 3G carrier je široký také právě 5 MHz. Takže LTE nepřinese výrazně rychlejší internet než 3G, ale přinese ho do těch oblastí republiky, kde by budovat 3G na 2100 MHz bylo ekonomicky neprůchozí (venkov) nebo fyzikálně nemožné (hory).

Zároveň je nutno říci, že UMTS 900 by bylo platnou konkurencí LTE 800, například pokud by se jeden z našich stávajících operátorů nedostal k LTE přídělu… Další možností, kam při troše snahy umístit plnokrevný 20 MHz široký LTE carrier a ještě dosáhnout nějakého jakž takž rozumného pokrytí alespoň ve městech, je vyhradit stovku kanálů v GSM 1800 pásmu.

Nejsou koncová zařízení. Jsou. V začátcích bude LTE sloužit výhradně k připojení do internetu. Však také součástí standardu dlouho nebyla žádná specifikace pro hlasové hovory. Pokud se zaměříme na USB modemy k notebookům, situace je již dnes růžová. Stačí zajet do sousedního Německa, kde LTE 800 již komerčně běží, naložit kamion modemů a dovézt do přes hranice do Česka. Co se týče chytrých telefonů, v době rozpuku LTE u nás - 2013 - již jistě budou na trhu modely, které umožní alespoň dvojsystémový provoz, tj. hovory přes GSM a data přes LTE.

Současné BTS a Node B jsou LTE-ready. Nejsou. Při výběrových řízeních na swap GSM a dodávky 3G sítí v nedávné době jedním z velkých argumentů dodavatelů infrastruktury byla připravenost dodávaných boxů na LTE. Prý bude stačit upgrade softwaru. No nevím, jak chtějí výrobci upgradem softwaru naučit vysílač nové frekvenční pásmo… Při výstavbě LTE ze současného hardwaru půjde použít snad jen baseband, do kterého se budou muset nakoupit nové TRXy, na stožáry pověsit nové antény. Také mikrovlná pojítka se budou muset vyměnit za nová, rychlejší. A proč si operátoři nenakoupí rychlá pojítka již dnes, aby byli připraveni na LTE? Protože za pár let se budou prodávat za zlomek ceny, co stojí dnes.

Sdílecí zamyšlení

Duben 7th, 2011

Nedávno jsem prezentoval základy lovu BTS na setkání sice rádiově pozitivních, ale mobilními sítěmi nedotčených lidí. V následné diskusi padaly pak spíše obecné otázky na výstavbu mobilních sítí. Jedním z témat byl povzdech “Ty stožáry hyzdí krajinu” a s ním spojený dotaz na sdílení stožárů. Pravdou je, že běžný laik nerozliší počet operátorů v anténním hnízdě na vršku věže a získá tak pocit, že se stožáry nesdílí.

T-Mobile, sdílení stožárů

Vyjel jsem si nějaká čísla za T-Mobile, což je seznam, který se mi nejlépe strojově zpracovává. Výsledkem je zjištění, že téměř polovina stožárů je dnes sdílena, ať již s ostatními operátory, nebo s televizními dokrývači. Dokonce 7% věží je využito naplno, tzn. jsou na nich přítomni všichni tři naši GSM operátoři.

T-Mobile, podíl stožárů na celkovém počtu sajtů

Jen 32% sítě T-Mobile je vystavěno na stožárech, dvě třetiny sítě jsou neviditelné na existujících stavbách: domech, silech a vodojemech.